Cui bono?

pátek 23. březen 2012 23:49

Naše celonárodní pozornost je neustále a již dlouhodobě zaměřovaná na korupční skandály. Jedná se o českou obdobu marketingově veleúspěšné slovenské Gorily. Cílem je, stejně jako na Slovensku, zaměřit pozornost na dávnější, prakticky právně již jen obtížně postižitelné kauzy a udržovat mediální masáží společnost v paranoi odposlechů, mafijních uskupení, manipulací, nepořádků, kdy bohatý člověk je již dopředu považován za darebáka a zloděje.

Jestliže si blíže všimneme posledního mediálně úspěšného pojednání Mladé fronty: BIS, odposlechy, exprimátor Bém, Janoušek, agentura ABL, kdy se z BIS dostaly na veřejnost několik let staré nahrávky odposlechů, (tentokrát však ne do rukou kanadského Slováka, ale redaktora Mladé fronty), tak se vynoří hned několik zajímavých otázek.

BIS s odposlechy dále asi nepracovala, protože exprimátor Bém je již mimo radnici a mimo vysokou stranickou politiku. Ovšem z debat mezi Bémem a Janouškem se horlivě vyvozují aktuální závěry a podezření o korupčních praktikách a skandálech, samozřejmě nedokázaných a asi nedokazatelných. Opět paralela ke Gorile.

Při tom je naprosto zřejmé, že exprimátor musel mít (z titulu své funkce) množství hovorů a kontaktů s vlivnými, bohatými lidmi a mizivé procento s bezdomovci. Že se vlivní lidé snaží využít svého postavení, aby získali komparativní výhody v byznyse i politice, by asi také nikoho nemělo moc překvapovat. K čemu by jejich bohatství bylo, kdyby byli odkázáni pouze na to, co jim nějaký magistrátní úředník, kterému je v podstatě jedno, co se kde postaví a jak dlouho bude vyřizování agendy trvat, konečně pokyne, či rozhodne, do které fronty žadatelů se mají postavit. Přece motivem bohatství je právě vyšší vliv a moc, a i když se to může zdát některým nespravedlivé, tak i oni sami si v mnoha drobnějších situacích počínají stejně.

Výrazná mediální pozornost je věnovaná detektivní agentuře ABL. Je prý divné, že se k tomu ABL dostala, jakým podezřelým způsobem, kolik dalšího ještě může vědět a jak ohrožuje naši demokracii. ABL je detektivní agentura a získávání neveřejných materiálů, je její práce, a tedy by na tom nemělo být nic až tak moc zvláštního.

Problém ovšem může být i na straně redaktorů Mladé fronty. Jestliže je podezření, že ABL korumpovala, ABL může odposlechy zneužívat, ABL může manipulovat s politiky, potom ze stejných důvodů může manipulace provádět samotná Mladá fronta. Proč bychom měli věřit tomu, že jedna strana, ABL, exprimátor, Janeček a další, tvoří tu zločinnou sestavu, zatímco redaktoři Mladé fronty, se svým vydavatelem, rovněž soukromý podnikatelský subjekt, jsou ochránci politické serióznosti, střeží čestnost, pravdu a spravedlnost naší společnosti?

Když si na závěr položíme oblíbenou otázkou „Cui bono“ a podíváme se na situaci sousedního Slovenska, tak musíme shodně konstatovat, že obdobná, dobře pěstovaná paranoia společnosti, z politických podvodů, lidského selhání a pochybení, také odvrací pozornost „lidu“ od řešení těch zásadních, palčivých a niterných problémů našeho státu: zastavení zadlužování, zamezení plýtvání evropskými prostředky v důsledku neefektivního dotačního systému, jeho rozsáhlé a prokorupční administrace. Odvrací pozornost od toho, že zdrojem těchto problémů je v první řadě současný administrativní aparát v Bruselu, který si ovšem vyžaduje obdobný, obslužný administrativní aparát každého unijního státu, což negativní dopad násobí.

Volání odborné veřejnosti po zavedení prorůstových opatření a potlačení krizových jevů je výrazně blokováno předešle zmiňovanými negativy systému EU. Inovační a rozvojové aktivity podnikatelů (zdroj a hybná síla hospodářské výkonnosti státu) mohou být úspěšné jenom a pouze tehdy, když budou blokace odstraněny. O úspěšnosti každého projektu rozhodují obchodní výsledky, nikoliv eurokomisaři, dohlížející na to, jak byly tisíce podnikatelských záměrů administrovány!

Mediální zdůrazňování negativ naší společnosti, která jsou přítomna v obdobném výskytu i jinde po Evropě, je sice atrakcí pro čtenáře, výnosem pro vydavatele, studijními texty pro naše odboráře, ale také hlavně a bohužel aktivním potlačováním národní sebedůvěry a sebeúcty. Bez sebedůvěry a s paranoidní společenskou atmosférou se z krize ani z dluhů nedostaneme. Budeme však jistě moci nadále zůstat kvalitní montovnou, stejně tak Slovensko. Cui bono?

Václav Venc

J. NovákTakže, pokud jsem to06:3624.3.2012 6:36:14

Počet příspěvků: 1, poslední 24.3.2012 6:36:14 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Václav Venc

Václav Venc

Prezentace názorů nebo náhledů na situace, které považuji za důležité a vhodné k diskuzi.

Se zájmem o politiku a filosofii.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy