Jak si kdo ustele, tak si lehne

čtvrtek 12. květen 2011 10:57

Máme vynikající možnost pozorovat v živém přenosu z Řecka, jak dopadá státní systém založený na demokracii a praktické realizaci většinového přání lidu – sociálních jistot pečovatelského státu.

Tyto skutečnosti jsem si znovu uvědomil, nejen po vystoupení předsedy odborářů J. Zavadila, ale také a to významně, po interview ČT 24 s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy J. Hanákem. Podle mého mínění oba pánové velmi přesně úkolují stát a jeho úředníky, vědí, co by měl stát udělat, co nelahodí, jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům (stravenky, dopravní výhody, dopravní obslužnost…).  Aby pánové nepřišli s prázdnýma rukama, tak upozorňují na nevyužívané nebo špatně využívané finanční a jiné zdroje státu, jako korupci, výběrová řízení, necitlivou formulaci a strategii reformních kroků, špatnou nebo vůbec žádnou komunikaci mezi vládou a Svazem i odbory, asociální rozhodování ministra Kalouska…

Demonstraci odborů se nelze divit, ani jejím přáním, že stát má vytvářet podmínky pro rozvoj vědy a techniky, proexportní politiku, vytvářet pracovní místa, atd, atd. Vláda však (dle Hanáka) nepředkládá ani podnikatelům dostatečně údaje o perspektivě vývoje hospodářství na příštích deset, dvacet let. Stát má vychovávat méně magistrů a bakalářů, ale o to více kvalifikovaných sil pro příští odvětví průmyslu a služeb.

Těchto i dalších úloh je na stát a jeho agentury naložena celá řada a očekávání odborářů i Svazu jsou velká. Zcela však pomíjejí fakt, že stát je v podstatě nástroj na přerozdělování a rozdávání, ne na úspory a podnikání. Ministerský úředník, který šetří státní rozpočet je špatným úředníkem! (Paradoxem je, že je tomu tak i s odborářským předákem.)

Všechny argumenty (Svazu i odborů) jsou prezentovány lehkým tónem prezidenta Hanáka i předsedy Zavadila, kteří se ovšem dál nezamýšlí nad skutečností, nakolik jsou ty různé reformní tituly státních úspor (které nesmí bránit uspokojovat přání lidu) dostupné a čerpatelné.

Např. omezení korupce a netransparentní prostředí státních zakázek představuje určitě významný zdroj státních úspor, ale Svaz průmyslu a dopravy, stejně jako ČMKOS, jejich pracovníci a členové, přece nepracují někde mimo korupční prostředí, naopak jsou jeho silnou složkou, která z titulu korupce získává tržby, zisk, platí mzdy a odměny pro své zaměstnance! Snížení korupce snižuje výkony zúčastněných organizací, zvyšuje intenzitu konkurenční soutěže, tlačí na zvýšení produktivity práce (propouštění zbytečných pracovníků), vynucuje restrukturalizaci organizace a jejího řízení atd. Toto jsou ovšem přímé dopady na pracovníky, ředitele firem, odboráře, jak v Česku, tak v Řecku!

Upřímně řečeno, kdo vlastně stojí o reformy, které znamenají změny? Nejsou to ani odbory, ani zaměstnavatelé, ani zaměstnanci, protože reforma znamená změnu, hledání úspor, a to ne na straně státní pokladny (ministerstva financi), ale na straně odborů, podnikatelů, zaměstnanců, občanů a lidu. Proto, když se lid dožaduje lepší komunikace, dialogu s vládou, dožaduje se vlastně zastavení reforem. Všechna ta „proreformní prohlášení“ jsou ve skutečnosti nic neříkající fráze, které si nepřejí zkoumat vlastní nepořádky v organizaci a řízení práce, zaměstnávání nevýkonných pracovníků, odhalování nedostatků v kvalitě práce, a následné vyrábění většího procenta nezaměstnaných. Proto také snaha Johnovy strany o generální atak na korupci, dostává mizivou podporu, kde všichni zúčastnění na korupci nebo korupci přihlížející jenom hlasitě křičí „chyťte zloděje“!

Zvyšování produktivity práce, zavádění vědy a techniky do praxe prakticky nezávisí na státních úřednících, ale jen a jen na majitelích firem, kteří se musí dostat pod ekonomický tlak, aby inovovali, zvyšovali produktivitu a uplatňovali v řízení firem vědu. Toto úsilí nemohou nahradit vědečtí a pedagogičtí pracovníci vysokých škol, technologické parky a státní, stimulační projekty administrované různými agenturami.

V současné době, při koaličních půtkách, neschopnosti opoziční strany, odborů a podnikatelů přijít s řešením, které v první fázi musí vygenerovat nadbytečné pracovníky (zrušit jejich místa) a zvýšit nejen nezaměstnanost, ale i vynutit tlak na potřebu vzniku nových pracovních míst a příležitostí, nelze podle mého mínění v našem prostředí počítat s obratem k prosperitě a s odvrácením řeckého scénáře. Nejsme vyspělejší a vzdělanější národ, než jsou Řekové!

Nemyslím si však, že by došlo k národní katastrofě. Máme přece demokracii a ta umožňuje lidu, aby si svou cestu svobodně zvolil, aby si ustlal tak, jak si bude chtít lehnout. Podmínky, které budou definovat splácení jeho tužeb a pohodlí však budou určovat jiní, stejně, jako v Řecku! Nebudou to odbory, Svaz ani politické strany, ale nenávidění kapitalisté!

Václav Venc

Žádný diskusní příspěvek dosud nebyl vložen.

Václav Venc

Václav Venc

Prezentace názorů nebo náhledů na situace, které považuji za důležité a vhodné k diskuzi.

Se zájmem o politiku a filosofii.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy