Jak si kdo ustele, tak si lehne

čtvrtek 12. květen 2011 10:57

Máme vynikající možnost pozorovat v živém přenosu z Řecka, jak dopadá státní systém založený na demokracii a praktické realizaci většinového přání lidu – sociálních jistot pečovatelského státu.

Tyto skutečnosti jsem si znovu uvědomil, nejen po vystoupení předsedy odborářů J. Zavadila, ale také a to významně, po interview ČT 24 s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy J. Hanákem. Podle mého mínění oba pánové velmi přesně úkolují stát a jeho úředníky, vědí, co by měl stát udělat, co nelahodí, jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům (stravenky, dopravní výhody, dopravní obslužnost…).  Aby pánové nepřišli s prázdnýma rukama, tak upozorňují na nevyužívané nebo špatně využívané finanční a jiné zdroje státu, jako korupci, výběrová řízení, necitlivou formulaci a strategii reformních kroků, špatnou nebo vůbec žádnou komunikaci mezi vládou a Svazem i odbory, asociální rozhodování ministra Kalouska…

Demonstraci odborů se nelze divit, ani jejím přáním, že stát má vytvářet podmínky pro rozvoj vědy a techniky, proexportní politiku, vytvářet pracovní místa, atd, atd. Vláda však (dle Hanáka) nepředkládá ani podnikatelům dostatečně údaje o perspektivě vývoje hospodářství na příštích deset, dvacet let. Stát má vychovávat méně magistrů a bakalářů, ale o to více kvalifikovaných sil pro příští odvětví průmyslu a služeb.

Těchto i dalších úloh je na stát a jeho agentury naložena celá řada a očekávání odborářů i Svazu jsou velká. Zcela však pomíjejí fakt, že stát je v podstatě nástroj na přerozdělování a rozdávání, ne na úspory a podnikání. Ministerský úředník, který šetří státní rozpočet je špatným úředníkem! (Paradoxem je, že je tomu tak i s odborářským předákem.)

Všechny argumenty (Svazu i odborů) jsou prezentovány lehkým tónem prezidenta Hanáka i předsedy Zavadila, kteří se ovšem dál nezamýšlí nad skutečností, nakolik jsou ty různé reformní tituly státních úspor (které nesmí bránit uspokojovat přání lidu) dostupné a čerpatelné.

Např. omezení korupce a netransparentní prostředí státních zakázek představuje určitě významný zdroj státních úspor, ale Svaz průmyslu a dopravy, stejně jako ČMKOS, jejich pracovníci a členové, přece nepracují někde mimo korupční prostředí, naopak jsou jeho silnou složkou, která z titulu korupce získává tržby, zisk, platí mzdy a odměny pro své zaměstnance! Snížení korupce snižuje výkony zúčastněných organizací, zvyšuje intenzitu konkurenční soutěže, tlačí na zvýšení produktivity práce (propouštění zbytečných pracovníků), vynucuje restrukturalizaci organizace a jejího řízení atd. Toto jsou ovšem přímé dopady na pracovníky, ředitele firem, odboráře, jak v Česku, tak v Řecku!

Upřímně řečeno, kdo vlastně stojí o reformy, které znamenají změny? Nejsou to ani odbory, ani zaměstnavatelé, ani zaměstnanci, protože reforma znamená změnu, hledání úspor, a to ne na straně státní pokladny (ministerstva financi), ale na straně odborů, podnikatelů, zaměstnanců, občanů a lidu. Proto, když se lid dožaduje lepší komunikace, dialogu s vládou, dožaduje se vlastně zastavení reforem. Všechna ta „proreformní prohlášení“ jsou ve skutečnosti nic neříkající fráze, které si nepřejí zkoumat vlastní nepořádky v organizaci a řízení práce, zaměstnávání nevýkonných pracovníků, odhalování nedostatků v kvalitě práce, a následné vyrábění většího procenta nezaměstnaných. Proto také snaha Johnovy strany o generální atak na korupci, dostává mizivou podporu, kde všichni zúčastnění na korupci nebo korupci přihlížející jenom hlasitě křičí „chyťte zloděje“!

Zvyšování produktivity práce, zavádění vědy a techniky do praxe prakticky nezávisí na státních úřednících, ale jen a jen na majitelích firem, kteří se musí dostat pod ekonomický tlak, aby inovovali, zvyšovali produktivitu a uplatňovali v řízení firem vědu. Toto úsilí nemohou nahradit vědečtí a pedagogičtí pracovníci vysokých škol, technologické parky a státní, stimulační projekty administrované různými agenturami.

V současné době, při koaličních půtkách, neschopnosti opoziční strany, odborů a podnikatelů přijít s řešením, které v první fázi musí vygenerovat nadbytečné pracovníky (zrušit jejich místa) a zvýšit nejen nezaměstnanost, ale i vynutit tlak na potřebu vzniku nových pracovních míst a příležitostí, nelze podle mého mínění v našem prostředí počítat s obratem k prosperitě a s odvrácením řeckého scénáře. Nejsme vyspělejší a vzdělanější národ, než jsou Řekové!

Nemyslím si však, že by došlo k národní katastrofě. Máme přece demokracii a ta umožňuje lidu, aby si svou cestu svobodně zvolil, aby si ustlal tak, jak si bude chtít lehnout. Podmínky, které budou definovat splácení jeho tužeb a pohodlí však budou určovat jiní, stejně, jako v Řecku! Nebudou to odbory, Svaz ani politické strany, ale nenávidění kapitalisté!

Václav Venc

Václav Venc

Václav Venc

Prezentace názorů nebo náhledů na situace, které považuji za důležité a vhodné k diskuzi.

Se zájmem o politiku a filosofii.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora